Adaptace na životní změny

S novým rokem se těžko odolává zamyšlení se nad rokem předchozím. Rok 2020. Už podle vzezření jeho číslovky můžeme předpokládat, že byl výjimečný. Čím vlastně rok 2020 byl?

Z mého pohledu rok 2020 přinesl v prvé řadě změny. A přinesl je každému z nás. V roce 2020 měli obrovskou výhodu ti, kteří změny vítají, snadno se přizpůsobují a smiřují s neočekávanou situací. Pro mnoho lidí byl ale rok 2020 rokem vzdoru. Začal vzdorem vůči neznámé nákaze, pokračoval vzdorem vůči panice, časem nastoupil vzdor vůči vládním opatřením, objevoval se i vzdor vůči realitě samotné. Objevuje se vždy, když přichází změny.

Psycholožka Elisabeth Kübler-Rossová sestavila po letech výzkumu pět fází procesu smiřování se se smutkem, tragédií a ztrátou, zejména se smrtí. Těchto pět fází lze sledovat i u procesu přijímání jakékoliv změny, nepříjemné reality nebo třeba i vlastní chyby. Rok 2020 odstartoval proces změn. Některé z nich zasáhly většinu populace, zatímco mnoho dalších postihlo různé lidi zcela individuálně. U každého z nás tak smíření s novou realitou nebo změnami, které nemáme pod kontrolou probíhá v pěti fázích, které prožíváme rozdílně dlouho. Nepříjemnou realitu, se kterou jsme konfrontováni a nuceni se smířit, navíc vnímá každý odlišně. Někdo pociťuje strach (ve společnosti je vir, na který můžu zemřít), někdo nejistotu (nemohu dělat práci, která mě živí), zatímco další nese nelibě, že někdo jiný rozhoduje o tom, co je pro něj správné.

Celé je to výmysl

První reakcí na neočekávanou situaci je popření. V roce 2020 se zprvu zdálo, že hlavním úkolem je smířit se s novým nebezpečím v podobě viru, ohrožení zdraví nebo života. První fáze, popření, se tak projevovala přístupem: „Vždyť nikomu nic není“ nebo „Celé je to výmysl“. Později se ukázalo, že potenciální nebezpečí v podobě nového viru je jen kapkou v moři změn, které nás v konečném důsledku čekají. První fáze se tak projevovala výroky typu: „Snad to nebude trvat dlouho“, nebo „Určitě se vše brzy vrátí k normálu”, či „Ať je rok 2021 zase jako dřív“. Na straně vlády rovněž probíhala první fáze, kdy byla slyšet přesvědčivá vyjádření: „Druhá vlna nás nemůže zaskočit“ nebo „Máme dostatek vybavení“. Kvůli trvajícímu popírání mohou třeba zbytečně narůstat dluhy členů rodiny. Například, když trvale popíráme dlouhodobou změnu poptávky po práci a se založenýma rukama čekáme na návrat k naší výdělečné činnosti, místo abychom hledali jiné uplatnění. Fáze popírání je ale vždy jen dočasná; jedná se o přirozenou obranu proti šoku.

Mohou za to nezodpovědní lidé

Velká část lidí se ještě v roce 2020 stihla přesunout do fáze hněvu či aktivního vzdoru. Hněv je další přirozená reakce na neočekávanou situaci nebo vývoj událostí. Tato fáze se tak projevovala či projevuje zlostnými výroky adresovanými všemi směry, ku příkladu: „Čína za to může, tak ať si s tím poradí sami“, „Vláda za to může, dělá všechno špatně“, „Platím tolik peněz na zdravotní pojištění, tak ať se o mě postarají“, nebo ze strany vlády: „Mohou za to nezodpovědní lidé“. Do druhé fáze lze zařadit agresivní okřikování těch, kteří nemají nasazenou roušku, či protesty všeho druhu. Je důležité chápat, že proces aktivního vzdoru je sice důležitá, ale jen dočasná součást dlouhodobého procesu smíření se. Zároveň je dobré mít na paměti, že hledání viníků nám v naší situaci nepomůže.

Očkování všechno vyřeší

Další fází smiřování se se změnou nebo situací je smlouvání. I tu můžeme pozorovat v souvislosti s aktuálními změnami ve společnosti v důsledku vyhlášení pandemie. Do fáze smlouvání je možné zařadit projevy: „Jedna velká oslava narozenin se přežije“, „Když budu dodržovat nařízení, nebudu nemocný”, „Budu spoléhat na vládu a finanční problémy se nějak vyřeší“, „Očkování všechno zachrání“. Ze strany vlády pak například: „Prodloužení opatření situaci ve zdravotnictví zlepší“. Ve fázi smlouvání přirozeně tíhneme k víře, že celá situace má jedno konkrétní řešení, které ji může zvrátit. Jakmile nás naše přesvědčení zklame či selže řešení, ve které vkládáme naděje, přichází předposlední fáze.

Nikdy se nevzpamatujeme

Čtvrtou fází smiřování se je fáze deprese, ztráta naděje. Přichází ve chvíli, kdy jsme situaci přijali a pochopili, že nemůžeme mít vše pod kontrolou. Ve čtvrté fázi se nacházejí lidé s ponurým přístupem: „Jestli mám umřít, ať je to co nejdříve“, „Nic nemá smysl“, „Všechno se hroutí“, „Z tohohle se nikdy nevzpamatujeme“. Ze strany vlády potom: „K čemu tu jsme, když naše nařízení lidé nedodržují“. V této fázi se člověk izoluje se svými obavami, přijímá je a realitě už nevzdoruje. Vlna strachu, která nás plně zasáhne, ale vede k bezútěšné představě o realitě budoucí. Místo péče o své zdraví tak lidé naopak podléhají nezdravým výstřelkům momentálního uspokojení, jako je alkohol, mnoho cukru a kávy, případně další návykové látky. Do čtvrté fáze lze zařadit i další sebedestruktivní nástroje, jako je extrémní pracovní nasazení, bezmyšlenkovité čerpání úvěrů nebo zaměřování se pouze na negativní zprávy. Jde o další dočasné stadium, kterého není třeba se bát. Je ale také důležité mu nepodléhat, protože v této chvíli jsme schopni napáchat větší škody, než byl původní problém. Čím dříve však připustíme možnost negativních dopadů, tím dříve jsme schopni začít hledat pozitivní řešení v poslední fázi.

Za svůj život zodpovídám sám

Pátou a poslední je fáze smíření. Měla by být cílem, ke kterému směřujeme, ale zároveň respektujeme, že ne každý do této fáze již dospěl. Poslední fázi smiřování poznáme nejen podle klidného, lehce pozitivního naladění, ale i podle výroků jako: „Nezaručím, že se s virem nesetkám, ale mohu posílit svou imunitu“, „Každý dělá, co považuje za správné, všechno má svůj smysl“, „Vláda není ideální, ale za svůj život zodpovídám já sám“, „Nemohu se věnovat své práci, ale mám možnost pustit se do jiné práce“. Ze strany vlády by pátá fáze mohla vypadat následovně: „Nemáme vše pod kontrolou, ale nemůžeme lidi nutit dělat kroky, se kterými zásadně nesouhlasí“, „Nejsme schopní razantně snížit počet nových pacientů, ale můžeme zvýšit platy zdravotníků“.

Rok 2020 nám připomněl, že to jediné, nad čím můžeme mít vždy kontrolu, je náš vlastní přístup k tomu, co se kolem nás děje. Ať je v roce 2021 náš společný postup pěti fázemi hladký a dokážeme pro sebe navzájem nalézt pochopení.

Markéta Gottfriedová, lektorka Attaveny