Škola začíná. Fotografie vašich dětí však nemizí

Čas dovolených je pomalu za námi. Čtivé statusy či krásné fotky nám připomínají hezké okamžiky, se kterými se rádi pochlubíme na sociálních sítích. Vlastně, nejen nám, ale i všem lidem, kteří nás v prostředí internetu sledují, a kterým jsme umožnili nakouknout pod pokličku našeho soukromí (ať už je známe osobně nebo ne). A nejen našeho soukromí. Pojďme se seznámit s pojmy sharenting a prenatální profil.

Spolu s fotkami, na kterých je vidět úžasná rodinná idylka a pohoda, spousta rodičů sdílí i okamžiky, které se týkají jejich dětí a to zpravidla bez jejich souhlasu. Na Instagramu či Facebooku se tak mohou objevit fotky a videa, jak jejich ratolest jede poprvé na kole, poprvé šla do školy/školky či po několikáté skáče šipku do bazénu. Kolikrát se však stane, že pyšná maminka nebo hrdý tatínek zajdou trochu dál a začnou sdílet každý okamžik v životě svého dítěte. Tomuto nadměrnému sdílení obsahu na sociálních sítích se říká sharenting a je složené ze dvou anglických výrazů: sharing neboli sdílenía parenting čili rodičovství.  

V extrémních případech rodiče zakládají i tzv. prenatální profily, které ukazují život potomka, ještě než se narodí, a vytváří mu tak digitální stopu, která mapuje jeho život do posledních detailů. Můžeme se také setkat s rodiči, kteří využívají roztomilosti svých pokladů k získání pozornosti. Často tak narazíme na statusy maminek (i tatínků) pod fotkou rozkošně ušpiněného miminka, jako je třeba tento: „Při pohledu na tu fotku mě napadá, kolik vlastně lásky k našemu prckovi chovám? J Možná o krapet víc, než se vejde KAŠE do TÉHLE misky. @značkakaše @značka misky #značka kaše #nasmilacek #značka misky #hrdamama #hrdytata #rostejakozkase #prdelkanase“.

To, co nám nyní může přijít roztomilé, se může našemu potomkovi vrátit jako bumerang v podobě řady problémů. Ať už je to výsměch od spolužáků (viz obr. A) nebo problém s utvářením vlastní identity. Ta totiž může být odlišná, než jak jí vyobrazují a sdílejí milující rodiče na sociálních sítích. Nikdo nedokáže ale 100% říct, jaký skutečný dopad toto jednání bude na děti mít. Nicméně vždy, když sdílíme nějakou fotku, a zejména fotku svého dítěte, měli bychom jako rodiče zvážit všechny důsledky. Můžeme se tak do budoucna vyhnout nepříjemným situacím, které mohou mít za následek buď „jen“ vyvolání hádky nebo vést dokonce až ke zničení vztahu či závažnějším problémům, jako je například kyberšikana.

Obrázek A

Každý rodič, včetně mě, chce pro své dítě to nejlepší. Naším úkolem je dítě chránit, aby se mohlo zdravě vyvíjet, a na to je potřeba myslet. Respektujme své děti a jejich soukromí. Ne všechny touží po tom být námi zveřejňovány na sociálních sítích a raději se jich ptejme, zejména těch starších, zda jim to nebude vadit. A u těch mladších potomků (zhruba do předškolního věku) berme v potaz, že nikdy nebudeme mít jistotu, kde fotka našeho dítěte skončí a kdo všechno ji může i s odstupem několika let nalézt. Zároveň respektujme i ostatní rodiče. To, že se chceme pochlubit fotkou, na které jsou kromě našeho prcka i jiné děti, ještě neznamená, že jejich rodiče sdílí stejný názor a souhlasí se sdílením námi vybrané fotky.

Martina Sokolíková, lektorka Attaveny