Sociální děloha a její trimestry

Z prvního článku o sociální děloze už víte, že tento pojem představuje metaforu k přirozené děloze. Není jí nic jiného, než rodinné prostředí, ve kterém se z dítěte stává dospělý, samostatný jedinec. Stejně jako těhotenství je „rozděleno“ na trimestry, celková a komplexní přeměna dítěte v dospělého probíhá také ve třech trimestrech, jen více na bázi psychické.

Co se děje v přirozené děloze v průběhu prvního trimestru? Z buněk vzniká plod – vyvíjí se jednotlivé orgány, kosti, kůže atd. Plod je dělohou chráněn před předčasnými nároky a zůstává v klidu. Cokoliv v tomto období selže, přináší přinejmenším trvalé změny.

Stejně tak funguje sociální děloha v průběhu prvního trimestru. Hovoříme přibližně o věku 0 – 6 let. V této době se zakládají u dítěte sociální orgány. Dítě je dále plně závislé na matce. Jejich vrozená interakce je zcela jedinečným vztahem a přirozeným pokračováním života započatého v těle matky. Především v prvním roce života je klíčové zažít bazální důvěru jako absolutní jistotu, že dítě ani po narození nezůstane ve světě samo. Zná svou matku, její hlas i vůni. Její dotyky vnímá odlišně od dotyků kohokoliv jiného. Vědci zjistili, že dítě zapojuje jiné svalové skupiny, když je z postýlky zvedá matka nebo otec. Jakékoliv selhání v tomto období může znamenat trvalou změnu postoje vůči světu, např. celoživotní nedůvěru v život. Rodina dítě chrání před vnějšími vlivy. Do třetího roku života vnímá dítě otce spíše v pozadí, stará se hlavně o matku. Až v tomto věku se v očích dítěte přesune do pozice vedle matky a společně tak vytváří relativně uzavřený prostor sociální dělohy, v jejichž hranicích dítě zraje.

Druhý trimestr těhotenství dotvoří človíčka do jeho dokonalé podoby. Prostor v děloze se zvětšuje podle potřeb plodu – ani moc, aby dítě dosáhlo na stěny, ani málo, aby mělo prostor pro začínající pohyb. Plod stále ještě nemůže existovat bez matky.

O druhém trimestru sociální dělohy hovoříme ve věku 6 – 12 let. Kolem dítěte se již ve zdravé míře rozšířilo sociální prostředí. Dost na to, aby netrpělo nedostatkem sociálních kontaktů, ale ne moc, aby se nerozvinula úzkost z neomezování. Stále potřebuje jen tak široký prostor pro vývoj, aby mohlo nahmatat stěny dělohy. V tomto období je stále podstatné nastavovat a udržovat hranice! Velkou zátěží pro dítě je, pokud je např. máma vnějšími okolnostmi donucena „stát se tátou“. Samozřejmě, že se dítě přizpůsobí, ale čekejme následky, např. v podobě problémů v období hledání své vlastní identity (období kolem 12 roku).

Třetí trimestr přináší konec volnosti v přirozené děloze. Pokroky plodu už jsou ve srovnání s předchozími obdobími malé. Nároky plodu oprávněně narůstají, oproti nim ale vynechává funkce placenty, která se za dlouhé poskytování potřebného vyčerpala a přestává mít co dávat. Tato protichůdná situace vede nutně ke konfliktu, který vyvrcholí porodem.

V sociální děloze jsme ve věku mezi 12. a 18. rokem života dítěte. Dospívající člověk si uvědomuje sám sebe, hledá svou identitu a přirozeně zvyšuje své nároky. Střetává se s oprávněnými požadavky rodičů. Ti nejen, že už nemohou dávat tolik, co předchozí období, ale ještě své „služby“ omezí: “Chceš nový mobil? Jdi a vydělej si, já ti přispěju.”. Dochází k přirozenému a zdravému konfliktu, který graduje a časem vede k sociálnímu porodu – dítě „vylétne“ z hnízda a postaví se na vlastní nohy jako dospělý jedinec. Zatímco v mladším věku třetího trimestru je potřeba konflikt tlumit, v pozdějším období je žádoucí nechat jej proběhnout.

Milé maminky, milí tatínkové, pomůže vám tento úhel pohledu snadněji přestřihnout sociální pupeční šňůru pro zdravý vývoj vašeho dítěte, podobně jako u přirozeného porodu? Ani jím dítě neztrácíte. Dál žijete ve vzájemné interakci, která se jen maličko pozmění.

Hodně štěstí a odvahy nám všem.

Lenka Slovanová, lektorka Attaveny