Sociální děloha a její vliv na vývoj dítěte

Zaujal či šokoval vás nadpis tohoto článku tak moc, že budete pokračovat v jeho čtení? V pořádku, i negativní zaujetí je lepší, než lhostejnost.

Pojem sociální děloha představuje metaforu k přirozené děloze, ve které se po devět měsíců vyvíjí v těle matky nový život. Dětská klinická psycholožka a rodinná terapeutka Ludmila Trapková a gynekolog, porodník, sexuolog a rodinný terapeut Vladislav Chvála, kteří jsou současně manželé a rodiče, přišli na základě celoživotní klinické praxe s tímto pojmem vůbec poprvé. Všimli si nápadných souvislostí ve vývoji plodu během těhotenství a dítěte od narození do dospělosti.

Přirozená děloha poskytuje plodu bezpečné životní prostředí, a tím umožňuje jeho správný a zdravý vývoj. Podobně představuje sociální děloha přirozené rodinné prostředí, a v ideálním případě poskytuje to samé, jen na bázi psychické. Jistě tam pokračuje i fyzický vývoj, ale jeho základy jsou postaveny již v těhotenství, přesněji v prvním trimestru.

Letitou praxí a spojením souvislostí svých oborů oba lékaři vypozorovali, že dlouhodobý vliv určitých faktorů se může projevit tělesnými symptomy dítěte. Bolest hlavy, astma, bolest kyčlí, bříška, pravidelné horečky „bez příčiny“ – to vše jsou tělesné symptomy nevyslovených rodinných témat, se kterými si dítě neví rady. Nemůže a neumí je komunikovat, proto je symptomatizuje. Říká tím: „Pojďte se věnovat něčemu jinému.“ Symptom se stane „dalším členem rodiny“ a ta začne běhat kolem něho. A původní stresor, se kterým si dítě neumělo poradit, zmizí.

A co na to rodič? Začne „googlit“, co dělat, když dítě… Na místě je však podívat se do sebe, do svého dospěláckého světa. Ptejte se: „Co se u mě/u nás v poslední době děje? Co je jinak, než obvykle? O čem nemluvíme nebo mluvíme až příliš?“. Otázka cílí na chování dospělého člena rodiny, nikoliv na dítě, resp. jeho projevy. Čím je dítě menší, tím méně nějaký symptom „vymyslí“, pouze jím zrcadlí nějakou nepohodu.

Každý rodič mi jistě dá za pravdu, napíšu-li, že když dítě moc zlobí nebo je naopak moc hodné, je potřeba zpozornět. U neobvyklých psychických projevů dítěte okamžitě jako rodiče hledáme příčinu změny chování. V případě tělesných symptomů to ale neděláme. Proč? Popřemýšlejte si o tom a v příštím článku se podíváme na to, jak se v průběhu dětství znovu odžívají jednotlivé trimestry těhotenství.

Lenka Slovanová, lektorka Attaveny